|
|
Bacteria associated with decomposing deadwood
Tláskal, Vojtěch ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Uhlík, Ondřej (oponent) ; Bárta, Jiří (oponent)
Odumřelé dřevo představuje významný habitat z hlediska biodiverzity a jeho rozklad v lesích mírného pásma přispívá k cyklům uhlíku a dusíku. Historicky doložený význam hub při rozkladu odumřelého dřeva byl v posledních letech doplněn o poznatky o roli bakterií v tomto procesu díky rychlému rozvoji metod založených na analýze nukleových kyselin. Pro studium procesu rozkladu dřeva byl vybrán smíšený temperátní les v Národní přírodní rezervaci Žofínský prales, ke kterému existuje bohatý historickým lesnický záznam o množství dřeva a kde rozklad odumřelého dřeva představuje důležitou součást celkového obratu rostlinné biomasy. Cílem této práce je detailně popsat roli bakterií v procesu rozkladu dřeva vzhledem ke složení bakteriálního společenstva, transkripce enzymů a metabolického potenciálu dominantních bakteriálních zástupců. Vliv stáří odumřelého dřeva spolu s pH a obsahem vody byl pro ovlivnění struktury bakteriálního společenstva důležitější než vliv druhu dřeva. Bakteriální společenstvo na počátku rozkladu se lišilo od pozdní fáze rozkladu. Složení houbového společenstva také významně ovlivňovalo složení bakterií. I přes přímý kontakt dřeva s půdou se bakterie a houby v těchto dvou habitatech lišily. Bakterie ve dřevě přispívaly k cyklu dusíku zejména fixací N2. Dále byly schopné využít uhlík...
|
|
|
Struktura, vývoj a funkce mikrobiálních společenstev v odumřelém dřevě
Bernardová, Natálie ; Brabcová, Vendula (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent)
Mrtvé dřevo představuje jeden z nejvýznamnějších rezervoárů uhlíku v lesních ekosystémech. V přirozených lesích je jeho objem vyšší, počítaný na řádově stovky m3 ha-1 , zatímco v hospodářských lesích je jeho objem stanovován pouze v desítkách m3 ha-1 . Na rozdíl od rostlinného opadu nebo půdy, je mrtvé dřevo v prostoru nerovnoměrně rozloženo a má specifické fyzikálně-chemické vlastnosti: vysoký obsah těžce rozložitelných polymerů, nízké množství dusíku a je nepropustné. Tyto vlastnosti negativně ovlivňují rychlost rozkladu, zvláště v jeho počátečních fázích. Díky těmto vlastnostem dochází k jeho velmi pomalému rozkladu mikroorganismy, kumuluje se, a proto představuje hlavní rezervoár živin. Tato diplomová práce je zaměřena na popis struktury, vývoje a funkce houbového společenstva v mrtvém dřevě rozkládajícího se v přirozeném bezzásahovém lese a analýzu některých funkčních vlastností hub podílejících se na rozkladu dřeva. Současně byly popsány změny ve fyzikálně-chemických vlastnostech dřeva jako je pH, obsah uhlíku a dusíku v jednotlivých druzích studovaných stromů, ve 4 věkových třídách - stádiích rozkladu. Pro charakterizaci houbového společenstva na základě ITS2 byla použita metoda sekvenace nové generace (NGS) na platformě Illumina MiSeq. Pro analýzu funkčních vlastností byly houby z tlejících...
|
|
|
Dynamika rozkladu tlejícího dřeva v přirozených temperátních lesích
Přívětivý, Tomáš
Dynamika rozkladu tlejícího dřeva byla zkoumána pomocí robustních 40-letých časových dat a fyzikálních vlastností tlejících kmenů v lužních, jedlo-bukových a jedlo-smrko-bukových přírodních lesích. Zatímco tlející kmeny většiny dřevin tvrdého luhu se rozloží za 23-42 let v závislosti na výčetní tloušťce kmene, silné dimenze Quercus robur mají dobu rozkladu 73 let. Tlející dřevo Fagus sylvatica se kompletně rozloží za dobu 30-53 let a Abies alba za 53-95 let v závislosti na makroklimatických podmínkách stanoviště a výčetní tloušťce kmene. Tlející dřevo Picea abies má dobu rozkladu 58-81 let na stanovišti horského smíšeného lesa. Dále byl potvrzen vliv způsobu odumření stromu a pozice kmene během tlení na dobu rozkladu tlejícího dřeva. Vyhodnocení hustoty souboru tlejících kmenů ukazuje, že míra zetlení (rychlost rozkladu) se velmi liší mezi kmeny se stejnou dobou od odumření. Tato skutečnost potvrzuje potřebu robustních dat pro výzkum dekompozice tlejícího dřeva.
|
|
|
Ekologie hub, asociovaných s tlejícím dřevem v ekosystémech přirozených lesů
Zrůstová, Petra ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Konopásek, Ivo (oponent)
Tlející dřevo hraje důležitou roli v lesním ekosystému z hlediska koloběhu uhlíku a živin, regenerace lesa a uchování biodiverzity. Poskytuje prostorové niky a potravní zdroje značnému množství hub, bakterií, bezobratlých a dalším organismům. Ligninocelulóza dřeva představuje velmi odolný a obtížně rozložitelný materiál, jehož dekompozice se účastní hlavně vláknité houby. Složení houbového společenstva se mění v průběhu dekompozice, ale vztah mezi kvalitativními vlastnostmi substrátu a společenstvem dekompozitorů není zdaleka objasněn. Tato práce je zaměřena na komplexní popis houbového společenstva tlejícího dřeva vzhledem k druhu stromu, stádiu rozkladu, objemu a fyzikálně-chemickým vlastnostem dřeva jako je pH, obsah uhlíku a dusíku. Pro charakterizaci houbového společenstva byly použity sekvenační metody nové generace - 454- pyrosekvenování a sekvenování na platformě Illumina MiSeq. Druh stromu, objem dřeva (větve, kmeny) a délka tlení byly hlavními proměnnými vysvětlujícími rozdíly ve složení společenstev. Počáteční kolonizace houbami byla rychlejší u větví nežli u kmenů - svědčily o tom vyšší hodnoty enzymových aktivit a vyšší obsah houbové biomasy. Se změnou společenstva hub v průběhu dekompozice se měnily i fyzikálně-chemické vlastnosti dřeva a hodnoty enzymových aktivit. Se stoupajícím...
|
|
|
Dynamika horského smrkového lesa se zaměřením na vývoj přirozené obnovy
Červenka, Jaroslav ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Disturbance hrají nezastupitelnou roli v dynamice lesních ekosystémů. Avšak jejich přesné důsledky nejsou v oblastech horských smrčin střední Evropy zcela objasněné. V roce 2007 se přes území Národního parku Šumava přehnal ničivý orkán Kyrill, který nastartoval kůrovcovou disturbanci a následné velkoplošné odumírání horního stromového patra v této oblasti. Tato práce využívá této skutečnosti a zabývá se rozpadem a strukturou porostů po distrubanci, početností a strukturou přirozené obnovy a dále řeší především dynamiku přirozené obnovy smrku ztepilého (Picea abies) na tlejících kmenech. Porovnává narušené porosty (NP Šumava) s oblastí bez narušení (CHKO Jeseníky). Zaměřili jsme se na změnu početnosti zmlazení po disturbanci a vliv vlastností tlejících kmenů na tuto změnu. V oblasti Trojmezenského pralesa činila mortalita mateřského porostu 99 %, bylo nalezeno několik málo stromů, které kůrovcovou gradaci přežily. Jednalo se především o potlačené stromy s průměrem kolem 10 cm. Živé stromy (DBH>7 cm) dosahovaly hustoty 16 ks/ha. Množství tlejícího dřeva se zvýšilo 2,5 násobně (v porovnání se stavem před 10 lety) a jednu třetinu tvořily ležící kmeny. V porostech byla nalezena pouze obnova smrku ztepilého (Picea abies) a jeřábu ptačího (Sorbus acuparia). Zmlazení se zde vyskytovalo v dostatečných počtech, především na mikrostanovištích mech (32 %), tlející dřevo (27 %) a pata stromu nebo souše (28 %). Zmlazení smrku uchycené před disturbancí (banka zmlazení) zaujímalo celkově 88 %. S rostoucí nadmořskou výškou se vyskytovala celkově nižší více homogenní obnova. Nejlepší podmínky pro obnovu poskytují kmeny velkých dimenzí, kmeny rozkládané bílou hnilobou způsobenou václavkou (Armillaria spp) nebo ohňovcem ohraničeným (Phellinus nigrolimitatus). Naopak kmeny rozkládané troudnacem pásovaným (Fomitopsis pinicola) nejsou pro obnovu příliš vhodné. Při porovnání změny početnosti obnovy na ležících kmenech v narušené a nenarušené lokalitě jsme pozorovali výrazný nárůst v narušené oblasti (o 33 %). Největší nárůst byl pozorován v nejnižších výškových kategoriích na kmenech větších dimenzí. Tři roky po odumření horního stromového patra se efekt silné disturbance na odrůstání a přežívání obnovy na ležících kmenech neprojevil.
|
|
|
Enzymové aktivity a molekulární charakterizace hub v tlejícím dřevu
KONAROVSKÁ, Kristýna
Tlející dřevo je nezbytnou součástí lesního ekosystému. Hraje důležitou roli z hlediska koloběhu uhlíku a živin, obnovy lesa a uchování jeho biodiverzity. Dřevní hmota představuje dobře odolný a obtížně rozložitelný materiál. Některé houby mají díky produkci extracelulárních enzymů výborné možnosti lignocelulózu degradovat. Právě těmto enzymům a charakterizaci jejich houbových producentů v tlejícím dřevu se zabývá předkládaná bakalářská práce. Cílem je popsat faktory, které ovlivňují složení a funkci společenstva hub v mrtvém dřevu. U vzorků odebraných z větví a kmenů dvou rozdílných druhů stromů, jedlí a buků, bylo s využitím chemického markeru ergosterolu popsáno množství biomasy hub a zastoupení jednotlivých druhů hub bylo popsáno na základě jejich molekulární charakteristiky. Dále byly analyzovány aktivity enzymů, které dřevo rozkládají. Hlavní zkoumanou proměnnou byl původ vzorku, tj. že vzorky byly odebrány z jiných druhů dřevin (jedle stříbrná a buk evropský) a že pocházeli buď z větví, nebo z kmenů. Díky tomu bylo možné vzorky seřadit do čtyř skupin a porovnávat rozdíly mezi nimi. Zkoumaným objektem se tedy staly vzorky z jedlových větví (FWD-T), vzorky z bukových jedlí (FWD-B) vzorky z jedlových kmenů (CWD-T) a vzorky z bukových kmenů (CWD-B). Analýzy potvrdily vyšší potenciální aktivitu enzymů u vzorků odebraných z větví a to zejména u endocelulázy, exocelulázy, endoxylanázy, N-acetylglukosaminidázy a glukosidázy. Vzorky větví měly také signifikantně vyšší pH. Analýza specifického markeru ergosterolu potvrdila více houbové biomasy u vzorků větví nežli u vzorků kmenů. Dále na úrovni houbových kmenů nebyla prokázána preference Ascomycet či Basidiomycet pro druh stromu či pro kmeny, nebo větve. Vyšší hodnoty aktivity enzymů společně s houbovou biomasou a nižším pH dokládají více produkovaných houbových enzymů ve větvích v porovnání s kmeny. Houby zde silně ovlivňují substrát díky svému aktivnímu metabolizmu. Vyšší hodnoty biomasy souvisí s rychlejší kolonizací větví houbami, která je zapříčiněna větším rozdílem průměru povrchu vůči objemu. Kolonizace větví je na rozdíl od kmenů pro houby rychlejší a snadnější. Větve ve výsledku podléhají rychlejšímu rozkladu.
|
|
|
Biodiverzita dřevních hub v PR Dvorčák
Důjková, Magdalena
Cílem této bakalářské práce je monitorovat diverzitu dřevních hub, jejich vazby na tlející dřevo a jejich ekologii. Území se nachází nedaleko města Hranice v obci Valšovice. Jedná se o účelový objekt Střední lesnické školy v Hranicích a slouží k výuce studentů. Celková výměra řešeného území je 11,7 ha. V dřevinné skladbě převládá buk lesní (Fagus sylvatica) a dub zimní (Quercus petraea). Při průzkumu bylo nalezeno a determinováno 18 druhů dřevních hub. Největší četnost výskytu byla zaznamenána na dubu zimním (Ouercus petraea) v období od dubna do listopadu, jednalo se především o druhy: troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius), troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola) a dřevomor bukový (Hypoxylon fragiforme).
|
|
|
The role of wood decay fungi in the dynamics of a mountain spruce forest
POUSKA, Václav
Práce je zaměřena na ekologické nároky dřevokazných hub a jejich vztahy ke struktuře a vývoji lesů. Vztahy hub k vlastnostem dřeva a lesních porostů byly zkoumány ve středoevropských horských smrčinách. Přístup na úrovni ploch byl zvolen k porovnání obecného uspořádání rozmanitosti hub v jednom lesním porostu a také v různých porostech. Analýza struktury porostů posloužila jako základ pro přístup na úrovni ploch. Přístup na úrovni substrátu byl zvolen ke studiu ekologických nároků jednotlivých druhů a jejich společenstev. Také byl zkoumán vliv vlastností dřeva (včetně hub a jejich hnilob) na obnovu smrku na ležících kmenech.
|
host ::
RSS.